Na víkend k nám zavítali přátelé z Pardubic. Stejně jako my mají rádi přírodu, proto jsme se je rozhodli vzít na výšlap na Smrk. Ten leží v těsné blízkosti nejvyššího bodu Beskyd, Lysé Hory. Výhodou je, že není tak turisticky známý, na vrcholu nestojí žádná hospoda nebo jiná občerstvovací stanice, což je dle mě hlavní důvod, proč na vrcholu nejsou davy jako na jiných vrcholech Beskyd.
Vyrážíme ze záchytného parkoviště v obci Ostravice umístěného nedaleko místního vlakového nádraží. Ostravice může být také výchozím bodem pro zdolání Lysé Hory, což je na parkovištích v centru obce znát. Vyplatí se přivstat, ať máte jistotu že budete mít kde zaparkovat. My měli poměrně štěstí, ukořistili jsme poslední možné místo. Vystupujeme z auta, hodíme na sebe bundy a v mém případě i dítě a vyrážíme strmou vyasfaltovanou cestou směrem vzhůru. Míjíme několik místních usedlostí a pokračujeme po cestě, která vede do lesa. Červená turistická trasa se po chvíli stáčí do lesa, kde se loučíme s asfaltem a začíná ten pravý výšlap v přírodě. Celá trasa vede lesem, jen sem tam se vyskytne mezírka mezi stromy a je vidět do okolí. Těchto míst na trase není mnoho, ale i to málo stojí za to. Výhledy jsou hezké. Celá trasa vede do mírného stoupání, až asi na posledním kilometru se profil zvedá. S nosítkem před sebou jsem si do kopce slušně zafuněl, ale nic co by se nedalo zvládnout. Výhledy na vrcholu si přece musíme taky trošku zasloužit. Smrk leží v nadmořské výšce 1 276 m. Je tak po Lysé hoře druhou největší horou Moravskoslezských Beskyd. Z vrcholu jsou krásné výhledy, jedním z nich je i pohled právě na Lysou horu ležící hned naproti. Pořídíme několik fotografií, nakrmíme zrovna se probouzejícího prcka. Lehce nervózně kontroluji hodinky, mám trošku obavu abychom stihli vyjít z lesa ještě před setměním. Přece jen si nikdo z nás dnes nevzal čelovku a téměř v půli listopadu se začíná den velmi rychle krátit.
↑ Mlok vykračující si krajinou
↑ Pohled na přehradu Šance
↑ V dálce lze vidět Lysou horu
↑ Pohled na přehradu Šance
↑ V dálce lze vidět Lysou horu
↑ Mlok vykračující si krajinou
Zpět jsme se vraceli stejnou trasou jen cca jeden kilometr, pro změnu tedy slušným sešupem. Dále se napojujeme na žlutou turistickou trasu. Nyní nás čeká už jen cesta dolů. Máme to namířeno kolem vodní nádrže Šance, která plní roli zásobárny pro výrobu pitné vody. Vodní nádrž podléhá hygienické ochraně, neslouží tak ke koupání ani jiným sportovním aktivitám. Procházíme přes hráz, mezitím se okolí halí do šera. Na cestu nám z jasného nebe svítí několik zářících hvězd. K autu docházíme za úplné tmy. Připadali jsme si, jako bychom došli někdy kolem půlnoci. Ale ve skutečnosti bylo jen něco po páté hodině odpolední. Holt pomalu přichází zima, večery se zkracují a nám je jasné, že to byl poslední z delších výšlapů v tomto roce. V zimě toho s prckem příliš nenachodíme.